-
Okresní soud v Jablonci nad Nisou v řízení o změnu úpravy styku otce s nezletilým prohlásil svoji nepříslušnost podle čl. 17 nařízení Brusel II bis a řízení zastavil, neboť nezletilý měl v době zahájení řízení obvyklé bydliště na území jiného členského státu EU (čl. 8). Matka, která má obvyklé bydliště v témže jiném členském státě EU, proti rozhodnutí podala odvolání s tím, že s příslušností českého soudu souhlasí.
Odvolací soud, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, zkoumal, zda je možné dovodit příslušnost českého soudu na základě článku 12 odst. 3 nařízení. Vyzval otce, zda souhlasí s příslušností českého soudu. Na základě afirmativní odpovědi odvolací soud konstatoval, že byly splněny všechny podmínky čl. 12 odst. 3 nařízení, neboť dítě je státním příslušníkem ČR, otec má v ČR obvyklé bydliště a oba rodiče výslovně přijali příslušnost českého soudu. Rozhodl, že napadené usnesení se mění a řízení se nezastavuje. Příslušným pro řízení ve věci samé je Okresní soud v Jablonci nad Nisou.
U s n e s e n í
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedy L.P. a soudkyň J.K a H.B. ve věci péče o nezl. D.S., nar. 4.2.1996, syna V.S., nar. 22.5.1977, bytem M., Irsko, zastoupené M. P., advokátem s sídlem v Praze, a K. S., nar. 11.11.1973, bytem D., o změnu úpravy styku otce s nezletilým, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 3.11.2006, č.j. 30 P 149/200-142
t a k t o:
I. nesení okresní soudu se mění tak, že řízení se nezastavuje.
II. z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
O d ů v o d n ě n í:
Okresní soud napadeným usnesením ze dne 3.11.2006, č.j. 30 P 149/2000-142, v řízení v němž se matka domáhala, aby bylo změněno dosud vydané rozhodnutí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 20.7.2005, č.j. 30 P 149/2000-135, upravující styk otce s nezletilým, prohlásil svoji nepříslušnost podle čl. 17 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, (dále jen tzv. Brusel II bis) a řízení zastavil s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že nezletilý měl v době zahájení řízení obvyklé bydliště na území jiného členského státu EU, konkrétně Irska, když neshledal podmínky pro příslušnost českého soudu podle čl. 9 nařízení Brusel II bis, protože poslední úprava styku byla provedena 20.7.2005 a nebyla v době podání návrhu (15.8.2006) zachována lhůta 3 měsíců, před jejímž uplynutím musí být návrh na novou úpravu podán.
Usnesení okresního soudu napadla včas podaným odvoláním matka nezletilého, kdy mimo jiné prohlašuje, že v případě postupu soudu podle čl. 12 odst. 3 Nařízení Brusel II bis souhlasí s příslušností Okresního soudu v Jablonci nad Nisou a tuto přijímá. Poukazuje na to, že nezletilý je státním příslušníkem ČR a otec nezletilého má obvyklý pobyt na území ČR. Je v zájmu nezletilého, aby o věci rozhodl český soud, neboť se nedá předpokládat a očekávat, že by otec účastnil soudního jednání probíhajícího před příslušným soudem v Irsku. Naopak, matka nezletilého je v České republice zastoupena a její právní zástupce se bude účastnit veškerých ve věci nařízených jednání.
Krajský soud přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení předcházející jeho vydání, aniž ve věci nařizoval jednání podle § 214 odst.2 písm. c) o.s.ř., a dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro jeho změnu.
Podle čl. 8 Nařízení Brusel II bis, soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu.
Podle čl. 12 odst. 3 Nařízení Brusel II bis soudy členského státu jsou příslušné k rozhodnutí ve věci rodičovské zodpovědnosti i v jiných řízeních, než která jsou uvedena v odstavci 1, v případě, že
a) dítě má silný vztah k tomuto členskému státu, zejména z toho důvodu, že jeden z nositelů rodičovské zodpovědnosti má v tomto členském státě obvyklé bydliště nebo dítě je státním příslušníkem tohoto členského státu,
a
b) všechny strany řízení v době zahájení řízení příslušnost soudů výslovně či jiným jednoznačným způsobem přijaly a je to v zájmu dítěte.
Krajský soud s ohledem na odvolací námitky vyzval otce usnesením z 11.6.2007, č.j. 35 Co 2/2007-154, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení sdělil, zda souhlasí s tím, aby se řízení o změnu úpravy styku otce s nezletilým vedlo před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou. Současně jej vyrozuměl o tom, že bude-li otec nezletilého souhlasit ve smyslu čl.12 odst. 3 písm. b) s příslušností Okresního soudu v Jablonci nad Nisou k projednání návrhu matky o změně úpravy styku, bude moci odvolací soud otázku příslušnosti soudů přezkoumat z hlediska naplnění všech podmínek vyjádřených v článku 12 odst. 3 nařízení Brusel II bis.
K výzvě odvolacího soudu otec sdělil, že souhlasí s tím, aby se řízení o změnu úpravy styku otce s nezletilým vedlo před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou.
Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky čl. 12 odst. 3 Nařízení Brusel II bis, které ve vztahu k čl. 8 ustanovením speciálním, neboť dítě je státním příslušníkem ČR, otec má v ČR obvyklé bydliště a oba rodiče výslovně přijali příslušnost českého soudu, rozhodl odvolací soud tak, že napadené usnesení podle § 220 odst. 3 o.s.ř. změnil a řízení nezastavil.
Byť v době rozhodování okresního soudu účastníci nenavrhli prorogaci českého soudu, a usnesení okresního soudu tak bylo důvodné a správné s odpovídajícím odůvodněním, bylo rozhodnutí okresního soudu v celém rozsahu nahrazeno rozhodnutím odvolacího soudu s tím, že v dalším řízení bude ve věci samé příslušný Okresní soud v Jablonci nad Nisou.
O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst.1 pís. a), § 224 odst. 2 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti umožňující některému z účastníků přiznání nákladů řízení.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.