-
Žalobce, pojišťovna se sídlem v České republice, podal u Okresního soudu v Chebu žalobu o zaplacení dlužného pojistného proti žalovanému (pojistníkovi) s bydlištěm na území Slovenské republiky. Žalovaný se řízení před soudem účastní tím, že proti žalobě uplatnil věcné námitky, aniž by zároveň namítal nedostatek mezinárodní příslušnosti soudu.
Předkládající soud dospěl k závěru, že není mezinárodně příslušný k projednání této věci, protože není soudem členského státu, na jehož území by měl žalovaný ve smyslu článku 12 odst. 1 nařízení Brusel I bydliště. Zároveň však soud není oprávněn přezkoumat svou příslušnost za použití čl. 25 a 26 nařízení Brusel I, neboť žaloba nespadá pod pravidla výlučné příslušnosti ve smyslu článku 22 nařízení Brusel I, ani nejde o situaci, kdy by se žalovaný řízení neúčastnil ve smyslu článku 26 nařízení Brusel I. Je-li tento závěr správný, nemusí být rozhodnutí soudu uznáno pro rozpor s oddílem 3 kapitoly II (čl. 35 odst. 1 nařízení Brusel I). Předkládající soud má o těchto závěrech pochybnosti a domnívá se, že by měl mít buď možnost přezkoumat svoji mezinárodní příslušnost v dané věci bez ohledu na čl. 26 nebo by mělo být možno na jeho příslušnost aplikovat čl. 24 i v projednávaném případě, ačkoliv možnost aplikace čl. 24 ze znění oddílu 3 kapitoly II nařízení výslovně neplyne, popř. by mělo být možno posoudit situaci, kdy se žalovaný účastní řízení před nepříslušným soudem ve věci obligatorní příslušnosti, jako dohodu o příslušnosti ve smyslu čl. 13 odst. 1 nařízení Brusel I. K zjištění odpovědí na uvedené otázky se soud obrátil na Evropský soudní dvůr v rámci řízení o předběžné otázce.
Okresní soud v Chebu rozhodl předsedou senátu JUDr. Martinem Skalickým jako samosoudcem v právní věci žalobce Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČ 63998530, se sídlem Praha 4, Budějovická 5, zastoupeného JUDr. Pavlem Novákem, advokátem, se sídlem Praha 4, Bohuslava Martinů 1051, proti žalovanému Michal Bilas, nar. 4.2.1952, bytem Kečkovce 73, Slovenská republika, o zaplacení částky 1.755,- Kč s příslušenstvím
t a k t o:
I. Řízení se p ř e r u š u j e do rozhodnutí Evropského soudního dvora o odpovědích na předběžné otázky uvedené pod bodem II. výroku.
II. Okresní soud v Chebu žádá podle čl. 68 odst. 1 Smlouvy o založení Evropských společenství (dále jen „Smlouvy“) jako soud, jehož rozhodnutí již nemůže být napadeno opravnými prostředky, Evropský soudní dvůr ve smyslu čl. 234 písm. b) Smlouvy o odpověď na tyto otázky:
1) Je třeba čl. 26 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení“), vykládat tak, že neumožňuje soudu přezkoumat svoji mezinárodní příslušnost v případě, kdy se žalovaný řízení účastní, i když jde o věc podléhající pravidlům obligatorní příslušnosti podle oddílu 3 Nařízení a žaloba je podána v rozporu s nimi?
2) Může žalovaný tím, že se řízení účastní, založit mezinárodní příslušnost soudu ve smyslu čl. 24 Nařízení i v případě, kdy řízení jinak podléhá pravidlům obligatorní příslušnosti podle oddílu 3 Nařízení a žaloba je podána v rozporu s nimi?
3) V případě záporné odpovědi na otázku ad 2) – Je možno skutečnost, že se žalovaný účastní řízení před jinak podle Nařízení nepříslušným soudem v pojistné věci, považovat za dohodu o příslušnosti ve smyslu čl. 13 odst. 1 Nařízení?
O d ů v o d n ě n í:
(1) Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14.4.2008 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.755,- Kč s úrokem z prodlení jako dlužného pojistného z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 30.5.2002.
(2) Žalovaný, který má bydliště ve Slovenské republice, reagoval na výzvu soudu k vyjádření ve věci ze dne 21.7.2008 podáním datovaným 1.8.2008 tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává a uvedl i důvody, na kterých svoji obranu staví.
(3) Z uvedeného je zřejmé, že v nadepsané věci uplatnil žalobce jako pojistitel s bydlištěm v České republice proti žalovanému jako pojistníkovi s bydlištěm ve Slovenské republice žalobu o zaplacení dlužného pojistného, aniž by respektoval ust. čl. 12 odst. 1 Nařízení, podle kterého s výhradou čl. 11 odst. 3 může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, na jehož území má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba.
(4) Nařízení explicitně umožňuje procesnímu soudu přezkoumat ex officio svoji mezinárodní příslušnost pouze podle čl. 25 v případě, že jsou ve věci výlučně příslušné soudy jiného členského státu ve smyslu čl. 22 a podle čl. 26 odst. 1 v případě, kdy se žalovaný s bydlištěm v členském státě odlišném od státu fóra řízení neúčastní, ačkoliv mohl obdržet návrh na zahájení řízení nebo jinou rovnocennou písemnost v dostatečném předstihu, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem, nebo že k tomu byly učiněny veškeré nezbytné kroky.
(5) V projednávaném případě nelze čl. 25 a 26 Nařízení aplikovat, neboť nejde o věc spadající pod pravidla výlučné příslušnosti a nejde ani o situaci, kdy by se žalovaný řízení neúčastnil, když dal jasně najevo svoji vůli se proti uplatněnému nároku bránit.
(6) Pokud by soud za této situace, kdy není mezinárodně příslušný podle Nařízení, nepřezkoumal svoji mezinárodní příslušnost a ve věci rozhodl, bylo by jeho rozhodnutí stiženo možností neuznání podle čl. 35 odst. 1 Nařízení.
(7) Procesní soud má pochybnost o správnosti takového závěru a domnívá se, že by měl mít buď možnost přezkoumat svoji mezinárodní příslušnost v dané věci bez ohledu na čl. 26 Nařízení, nebo by mělo být možno na jeho příslušnost aplikovat čl. 24 Nařízení i v projednávaném případě, ačkoliv možnost aplikace čl. 24 ze znění čl. 8 Nařízení výslovně neplyne, popř. by mělo být možno posoudit situaci, kdy se žalovaný účastní řízení před nepříslušným soudem v pojistné věci, jako dohodu o příslušnosti ve smyslu čl. 13 odst. 1 Nařízení.
(8) Podle ust. § 109 odst. 1 písm. d) o.s.ř. soud řízení přeruší, jestliže rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce.
(9) Protože k výkladu aktů přijatých orgány Společenství je dle čl. 234 písm. b) Smlouvy pravomocný Evropský soudní dvůr, rozhodl se jej procesní soud požádat o odpověď na tyto otázky, která formuloval pod bodem II. výroku. Tím jsou splněny podmínky citovaného ust. § 109 odst. 1 písm. d) o.s.ř., a proto soud řízení přerušil, jak je uvedeno pod bodem I. výroku tohoto rozhodnutí.
(10) Okresní soud v Chebu konstatuje, že je dle svého přesvědčení oprávněn předběžné otázky položit, neboť je soudem, proti jehož rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, jak to uvádí ust. čl. 68 odst. 1 Smlouvy. Předmětem tohoto řízení je totiž nárok na zaplacení částky 1.755,- Kč, když z ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2.000,- Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
P o u č e n í: Proti rozhodnutí pod bodem I. výroku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího.
Proti rozhodnutí pod bodem II. výroku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. a) o.s.ř.).